13-ti letý, bílý Pepík žije celý život v láskyplné péči. Má (zdánlivě) vše, co potřebuje ke šťastnému psímu životu.
Protože je malý, tak především jeho panička si jej kdykoliv a kamkoliv přenesla.
Pepík tak nemusel nikdy nic řešit. Ale také se tím pádem nenaučil, jak řešit různé situace, které jej mohou potkat.
Aby mu nebylo samotnému doma smutno, vstoupila do jeho života 3-měsíční vyrovnaná, veselá a velmi hravá Anežka.
Pepík však tuto velkou životní změnu a událost nevzal vůbec dobře a před temperamentní Anežkou si začal hlídat všechny své zdroje. A také se mu ani trochu nelíbí, když si Anežka “divoce” hraje.
Zajímavé je, že tento problém má Pepík s Anežkou pouze v domě! Venku jsou velicí kamarádi.
Zpočátku Pepík na Anežku v domě vrčel a vyjížděl, po čase se stáhl a distancoval. A to byl moment, kdy mi jeho panička zavolala o pomoc.
Na terapii jsem zjistila, že majitelé Pepíkovi změnili místo na žraní i místo. Obě tyto místa totiž okupovala Anežka a oni nevěděli, jak to změnit.
Pepíkovi jsme tedy vrátili zpět jeho místečka. Učil se přijít si pro odměnu a být součástí týmu. Zároveň se majitelé obou pejsků naučili převzít vedení, rituál krmení, neposkytovat Pepíkovi náklonnost ve chvíli, kdy je nejistý z přítomnosti Anežky a jak moc je důležité vedení obou pejsků na vodítku na procházce.
Díky tomu všemu se bílému starouškovi začalo ulevovat a žral společně s Anežkou i granule, které mu do té doby moc nešmakovaly.
Celý proces byl nelehký, ale změna je určitě možná.
Majitelé si přáli, aby Pepík zase v klidu ležel ve svém pelíšku a neodcházel někam pryč do rohu, když přijde Anežka.
Ta je ale mimochodem velmi učenlivá, takže nebude žádný problém ji naučit klidnému a solidárnímu přístupu k Pepíkovi.
Moc držím pěsti, už brzy se dozvíme, jak si tato dvojice ve společném psím životě vede.