Záleží vám na tom, jak o vás druzí mluví nebo jak na ně působíte? Vyprávět by vám o tom mohla jedna vrána, která uviděla na dvoře páva. Ach, to je krásný tvor! Jaký má nádherný šat! ''Kdo jsi?'' Krákla na něj užasle. ''Páv.'' Odvětil královský pták, a jak se naparoval, vydal skřek, jak to umí jen pávi.

Vrána chtěla být jako on. Sledovala ho. Kdykoli mu při tanci upadlo pero, vetkla si ho do ocasu. Pak se rozhodla oslnit ostatní vrány. Ty se chechtaly. Zkusila skřeknout jako páv, když roztahuje ocas. ''Krá krá krá!'' zachrčela. ''Nejsi nic jiného, než vrána, i když máš nablýskaná brka,'' vyslechla si. ''Jsou hloupé,'' pomyslela si, ''a ještě k tomu ošklivé, nepatřím k vránám.'' A vyhledala společnost pávů. Ti na ni vytřeštili oči. ''Co to je?'' Povídá jeden. ''Asi vypelichaný páv, který ztratil mnoho per,'' řekl druhý. Svorně ji litovali.

Vrána pochopila, že snaží-li se být něčím, čím není, stává se nakonec ničím.

''Udržím si práci?'' ''Budu mít lepší plat?'' ''Dosáhnu na vyšší pozici?'' ''Nebo budou příští časy horší, než ty současné?'' Základní podmínkou pro přežití v přírodě je schopnost adaptace na změny. Život = změna a změna = život. Kdo se vyvíjí, posouvá se. Kdo se zastaví, couvá. Platí to v pracovní sféře, kde se modernizují technologie a člověk musí jít s novými trendy, jinak ztrácí uplatnění, ovšem platí to také v osobní rovině.

Kdy každý z nás nepřetržitě stárne. Zatímco mladá konkurence dorůstá. Kdo se v přírodě zastaví, zaniká. Dělá nám nutnost osobního rozvoje starosti? Jak to zvládají úspěšní, kteří také stárnou, a přesto nevyklízejí své pozice?

Potkali se ve třicátých letech. Ona byla servírkou v jeho první restauraci. Pro jeho neobvykle kořeněné, smažené kuřecí kousky tam chodili lidé jako do koloniálu. I proto Harlandu Sandersovi začali přezdívat ''Colonel''. Harland se do Claudie zakoukal. Vzali se v roce 1948. Ale neměli to snadné. Claudia měla dvě děti, Harland tři. Do toho odevšad telefonovali zájemci o franšízovou pobočku Harlandovy restaurace - v roce 1963 jich měla společnost Kentucky Fried Chicken neskutečných šest stovek!

Harland věděl, že drží v rukou zlaté sele, ale také cítil, že ho sám neudrží. ''Byl pořád na cestách, domů se vracel vyčerpaný. Noci proseděl u objednávek. Opakoval: ''To nemůžeme zvládnout''. Tak jsem sama doma míchala kořenící směs. Balila zakázky, vozila je na vlak,'' vzpomínala Claudia, která se dožila 94 let. ''Harland stále sýčkoval, až jsem zakřičela: ''Děláme maximum. Víc dělat nejde.'' Neztrácej trpělivost a víru,  raději se uč těšit, jednou se všechno zhodnotí.''

Ten den přišel v roce 1964. Sandersovi prodali celý řetězec Johnu Y. Brownovi. Dnes má KFC přes 20 000 provozoven. Kolik by jich mělo, kdyby paní Claudia tehdy řekla manželovi. ''Máš pravdu, skutečně to nezvládneme, vzdáme to?''