Mickey a jeho čůrání doma byl problém, který jeho paničku trápil už natolik, že vyhledala moji pomoc.
Mickeymu je teprve 6 let, je to velice učenlivý a chytrý pejsek, ale je zvyklý, že za něj panička vše udělá...

Vzhledem k určitým zdravotním problémům, které Miki má ho jeho panička opatruje jako oko v hlavě, což je pochopitelné, ale...

Přes svoji přílišnou starostlivost a úzkostlivost zapomněla, že Mickey je především zvíře a potřebuje jím být. Potřebuje usilovat, pracovat, prozkoumávat svět a žít svůj psí život. Bez starostí o svoji paničku.

Nerovnováha v životě Mickeyho se totiž kromě čůrání a značkování doma projevovala i lehkou separační úzkostí, hlídáním doma a bázlivostí venku.

Chybělo mu správné vedení na vodítku, a proto se tam nechtěl příliš dlouho zdržovat. Má rád jen oplocená místa, kde si může dělat, co sám chce, kde má mantinely v podobě plotu, a kde se cítí sebejistý.
Panička mu žádné hranice nenastavila, a z toho plynuly veškeré Mickeyho potíže.

Mickey s paničkou se tak točili v kruhu neporozumění a toto klubko jsme včera úspěšně aspoň trochu odšmodrchali...panička pochopila a zažila, jak se jejímu pejskovi ulevilo, když přebrala vedení ona.

Mickey začal pomalu, ale jistě komunikovat (mít oční kontakt), naučil se “pracovat” za jídlo, PŘESTAL UTÍKAT PRYČ, když se vytáhly kšírky a na vodítku šel (zpočátku jen chvíli) se vztyčeným ocáskem.😊

Spadl z něj obrovský kámen zodpovědnosti za soužití s paničkou.

Byla to moc příjemná terapie a my budeme Mickeyho cestu sledovat dál...