Za dvouletou Daisy jsem jela s tím, že se bude řešit agresivita na psy.
Z Daisy jsem měla od začátku respekt...ach ty její modré pronikavé oči...
Agresivita se nakonec neřešila, nemusela totiž.
Jednalo se o nedorozumění v komunikaci mezi ní a její paničkou a tím vzkniknuvší potíže.
Panička měla necelé informace o tom, jak k Daisy přistupovat a ani nebyla důsledná.
Fenka jí tudíž přestala respektovat a plně jí důvěřovat a tak si občas venku vzala nějakého cizího pejska “pomazlit”.
Panička nevěděla, jak tyto situace bezpečně a sebevědomě zvládat
a tak se obě dvě točily v bludném kruhu vzájemného nepochopení.
Ale tomu už je konec...
Prvně jsme trénovaly poslušnost doma a potom jsme vyrazily do terénu mezi psy.
Daisy neprojevila ani jednou náznak agrese, a to proto, že byla pod novým, skvělým vedením a už věděla, co po ní chceme a hlavně, že se poté odmění.
U této terapie asistovali i Mia s Brunem a jejich psí kámoška Meggie
Panička pochopila, zcela se uvolnila a na závěr šla se svojí Daisy bok po bok jako královna s hrdým královským psem.
Byl to vskutku nádherný pohled a máme tu nový vztah člověka se psem.
Zcela nový začátek, nový život.