Max a Rocky - ruský toy teriér a jack russel parson, 3 měsíce a 10 let
Na úpatí krásného kraje Vysočiny žijí dva kamarádi Rocky a Max. Na první pohled nesourodou dvojici spojují naprosto stejné problémy.
Max, který je ještě štěňátko a má nádhernou čokoládovou barvu se od počátku mé návštěvy choval velice sebejistě a s vysoce zdviženým ocasem a hlasitým štěkotem dával najevo, že to u nich doma všechno musím hlídat.
Rocky, již 10-ti letý dědoušek ho v tom vzorně podporoval a vůbec by jste na něm nepoznali jeho pokročilý věk.
Malý Max dával Rockymu často najevo, že mu patří i jeho díl potravy a neváhal k tomu navzdory své velikosti použít ani zuby.
Zpočátku velmi sebejistý Max se ovšem naprosto změnil ve chvíli, kdy jsem mu na sadila obojek. Začal nezkutečně kňučet a panicky se vzpírat. Lehal si na záda a odmítal jakýkoliv pohyb vpřed.
Po chvíli se uklidnil a vyšel na vodítku ven. Těch pár krátkých minut na vodítku ho však zmohlo natolik, že okamžitě usnul. Nechali jsme ho odpočinout. A dostat ze sebe veškerý stres.
Záhy bylo díky tomuto zážitku jasné, že Max neumí odpočívat a je stále ve stavu předrážděnosti a napětí, ale také se mu velice ulevilo.
Netrvalo dlouho a zjistila jsem, že veškeré Maxové problémy pochází právě od Rockyho, který na tom se svojí nervozitou nebyl o moc lépe.
Po první společné procházce na obojcích se zcela uklidnili, a tak jsme mohli přijít k nácviku společného krmení.
A to tentokrát proběhlo bez sebemenších problémů.
Následoval krátký odpočinek a spánek v jejich krásných plyšových boudičkách a kluci byli poté připraveni na další cvičení.
Proměna byla téměř okamžitá a šťastná panička se nestačila divit, už totiž skoro nevěřila, že by se dali jejich společné patálie nějakým způsobem vyřešit.
Hned druhý den jsme spolu mluvili a ona byla nadšená, byť k sobě ještě lehce sebekritická....zbytečně!
I její manžel, který nemohl být u terapie přítomný si novou proměnu svých psů velice pochvaloval a venku ihned užíval plnými doušky.
Paní my se smíchem říkala: “Dříve jsme museli chodit na procházky spolu, abychom ty naše dva “rarachy” zvládli...dnes chce chodit manžel sám a volá - my to zvládneme sami, můžeš si odpočinout!”